BOUDA

Přimda



Kalendář

<< květen 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Novinky

Plžík s Borůvkou se opět vydaly na cestu, počtěte si jejich příspěvky ...

Po roce zas, přišel ten čas,
kdy do kasy boudy
přispěj s úsměvem zas ...
 
číslo účtu: 651 777 6001/5500
členové T.O. Pravé poledne: 500,-
ostatní kamarádi a kamarádky: 300,-

Odkazy

Bobešovo výlety do hor [›]
Kolibříci [›]
Foto Domažlice [›]
Fotoalbum Picasa [›]
PS Ptáčata Domažlice [›]
Octoginta Octo [›]
Krumlovský vodácký maraton [›]
PingFest [›]


(7.3.2018) Zpět v civilizaci

Uteklo to jako voda v Ganze a my jsme zpet v civilizaci.
 
Nas vejslap zacal v mlze, a to v takove, ze bysme tam rybnicek Brcalnik ani nenasly.
Protoze se velkou cast y treku budeme pohybovat v NP a pak v Nepalu, musely jsme pasy predlozit policajtum. Policejni kontrolu clovek pozna podle jedinecne architektury, ta je totiz nezamenitelna.
Z vlnityho plechu se postavi ohradka, vyrizne dira na okno, dovnitr se umisti stul a zidle...fotit se to nesmi, asi to maj patentovany. Ale fakt to celou dobu vypadalo takhle.
 
Rano jsme tedy nasadili bagly a se znacnym funenim se vydali vpred do kopcu.
Zacali jsme hned z ostra, po schodech ne do nebe, ale do Nepalu.
V mlze, mlha k nam byla milostiva, protoze jsme nevidely ty krpaly pred nami, a tak jsme sli dal a dal. Sem tam se mihla viska, kde jsme si dali caj nebo neco k snedku, nebo klaster.
Ze svet je maly to se vi...ocitli jsme se na pohrbu tibetskeho otce rodiny, jeden ze synu priletel z Australie, a pote co vykonal cast smutecniho obradu se s nami zacal bavit. O Cechach, tady totiz studoval pul roku a tak to bylo mile setkani pro vsechny.
 
Ufuneni jsme dorazili na prvni nocleziste. Zima, vitr, mlha.
Rano byla zima, vitr a bez mlhy, tak jsme se vykolibali na svitani a videli to, na co jsem se ja moc tesila. Pred nami se tahl hreben Himalaje. Kousek Makalu v dali a pred nami s vrcholem v mracich se tycila Kancendzonga a jeji okolni skalni kamosi.
Kdyz to zkratim, tak vlastne kazda noc byla takova, ze jsem si pripadala jako Jaros v base campu Everestu. Fucelo skrz okenice, vlezla, studena zima, teplota kolem nuly /v lepsim pripade/.
Jenze nejvetsim vynalezem treku byla po 2 noci termoflaska s horkou vodou. Takze jsme nejen neumrzly, ale i si ve spacaku ususily veci na dalsi den.
No proste bajo.
 
Rano bylo vetsinou videt, a to i tak ze jsem Kancedzongu mela pred sebou stejne daleko jako Cerchov z baraku. Vzdy mela vrchol v oblacich. Ale to nevadi.
Dalsi rano, kde foukalo snad jeste vic, jsme pri svitani videli i Everest, Lhotse, Makalu.
Tezko se tyhle mista opoustely, vetsinouu nas vyhnal silny vitr a desna kosa.
 
Posledni vrcholovy den respektive rano bylo mliko, vichr a zase zima. Tady jsme meli Himalaj skoro na dosah, 14 km. Jenze mlha se rozfoukla na 3 vteriny a tak jsme utikali z kopce dolu a pomalu se pripravili na sestup.
 
Za chvili jsme opustili navetrnou stranu, vylezli z mlhy a vesli do lesa, do pohadkoveho lesa.
Do lesa, kde rostou orchideje na stromech, kde kdyz chcete videt vrchol rododendronu boli vas za krkem. Kapradi je takove, ze by z nej mohl vykouknout dinosaurus.
Kolik udoli az se hlava tocila jsme videli, kolik vesnicek prosli, kolikrat me nahore bylo z vejskovky ouvej az jsme se dostali na samotny konec treku.
Vyjizdime z udoli abychomm prejeli do vedlejsiho a cestou skrz les se chvilemi objevuje  hreben Himalaje, ale s vymetenou oblohou.
Kancendzonga a okolni hory vidime ze vzdalenosti 50 km, ale bez jedineho mracku.
 
Kdyby ted moje dovolena koncila, tak odjizdim nad miru spokojena, protoze se mi vyplnil dalsi cestovatelsky sen. Podhuri Himalaje jsem si dlouhou dobu prala navstivit. Ze se mi to podari takhle krasne bylo hodne tajne prani.
 
A icko vam prozradim, proc to takhle krasne vyslo.
Vychazeli jsme na trek v den svatku Holi - svatku barev, byl uplnek a co jeste vic, nas uzasny pruvodce se jmenoval Buddha.
 
To ze jsme jeste nekde dole v civilizaci dostaly pozehnani od hinduistickeho mnicha byl slibny prislib, pak to moje slapnuti do psiho... byla pojistka cislo dva, ale ani jedno nemelo na tu kombinaci.
 
Svatek Holi se slavi po cele Indii. Rano nam pani domaci udelala cervenou carku na celo, poprala stastny Holi a my mohly s Buddhou v cele vyrazit vzhuru za uzasnym dobrodruztvim a poznat Indii krasnou, vonavou, mohla jsem si 5 dni povidat a dozvedet se vic nez ze vsech knizek. Proste uzasny zazitky.
 
Ale nase dovolena nekonci, my si tu pobudeme. Drzte nam palce, at nas stesti neopousti.