BOUDA

Přimda



Kalendář

<< duben 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

Novinky

Plžík s Borůvkou se opět vydaly na cestu, počtěte si jejich příspěvky ...

Po roce zas, přišel ten čas,
kdy do kasy boudy
přispěj s úsměvem zas ...
 
číslo účtu: 651 777 6001/5500
členové T.O. Pravé poledne: 500,-
ostatní kamarádi a kamarádky: 300,-

Odkazy

Bobešovo výlety do hor [›]
Kolibříci [›]
Foto Domažlice [›]
Fotoalbum Picasa [›]
PS Ptáčata Domažlice [›]
Octoginta Octo [›]
Krumlovský vodácký maraton [›]
PingFest [›]


Lužnice Stará Řeka 2014

Jako každý rok, vyjíždíme na již sedmnáctou vodu, a jako každý rok jedeme ve stejný termín. Obavy jsou také stále stejné: bude málo vody, hodně vody, povodně, moc hic, málo hic, déšť….? Letos je to napnuté do poslední chvíle, protože po loňských povodních bych jen nerad někam dojel a tam se mohl pouze kochat pohledem do kalných vod.

Tentokrát zvítězila řeka Lužnice - Stará řeka.

Hodinu před odjezdem sleduju z okna jak leje. Srážkové mapy v Rakousku i u nás jsou také celé modrožluté, což nevěstí nic dobrého. Portál Povodí Vltavy už jen papouškuje, že voda stoupá a stoupá. Jen předpověď je mírně pozitivní s tím, že toto snad zítra přestane. Vodočet ukazuje na Pilaři stav 200 cm (nárůst o 100 cm) a 15 kubíků. Dle informací na internetu se to dá jet a alespoň to trochu teče. 

Takže dost trudomyslných nálad, rychle do Domažlic, převléknout v autě z pracovního do vodáckého. V Kauflandu koupit nějaké zásoby a rychle na místo srazu s Fuňou. Cestou nabrat Andreu a výprava začíná. Cesta nám celkem utíká, probíráme možné i nemožné a ve Strakonicích jdeme na véču. Cestou nacházíme foťák a tak máme i čím fotit. Funguje jako tzv. ice breaker, lamač ledů – fotím pingla, hosty, slečny…celkem prča. V hospodě jen nemůžeme najít jak se dostat dovnitř a jak vyměnit film.

Cesta do Veselí nad Lužnicí utíká a tak ještě kontrolujeme Temelín, zda se kouří z komína…. V tom počasí odmítáme stavět stan a na tábořišti na Ostrově navštěvujeme prima penzion Na Soutoku s trochu zamračenou od skoro až protivnou obsluhou. Ale foťák dělá své, za chvíli se na nás již paní směje a v teple pivo chutná. Po desáté jdeme postavit stany a vybalujeme kytáru, abychom si trochu zabékali.  V jedenáct přijíždí druhá část naší výpravy a tak zpíváme a paříme do dvou. Jágr s Kurcíkem pak ještě „blbnou“ ve stanu :D  

Ráno to nevypadá dobře, pohled do Nežárky věstí, že v Rakousku zase trošku sprchlo. Už i zbytek naší výpravy konečně zjišťuje, že z fotek, které jsem v noci nalezeným foťákem nafotil asi nic nebude – možná špatný film. Zach se navléká do postroje se svojí novou GoPro3 a zkouší fotit a natáčet.

PVL ukazuje 297 cm a 36 kubíků, což je 1. SPA. Nic pozitivního. Po diskusi v půjčovně se rozhodujeme, že změníme plán a nepojedeme ze Suchdola, ale až z rozvodí od samoty U Soukupů, kde se Lužnice dělí na novou a starou řeku. Oblékáme neopreny, fasujeme vesty. Jen Andrýs je neopren trošku větší (mooooc) a Kurcík zas vypadá jak Mr. Latexák z kanálu porntube.com .  Cestou si věci necháváme v penzionu u Radostů u paní Radostové, která provozuje i tábořiště v Lužnici. Nemá smysl papouškovat co bylo napsáno, ale je to dobré znát, takže o nové řece si přečtete zde na wikipedii [›]

O staré řece na wiki zde  [›]

Parádní místo, zvlášť za tohoto stavu vody, stavidlo pro novou řeku je celé pod vodou a dílo z 19. století takovou vodu nezvládá. Teče teď 36 kubíků, které budí respekt, normálně za sucha jen 0,25 kubíků a při povodních v roce 2002 teklo pro mě dost nepředstavitelných 320 kubíků.  Technika instalovaná na starou řeku však drží přírodu na uzdě a chrání tak rybník Rožumberk a jeho hráz a vesnice pod ní. Z 36 kubíků nám tak do koryta staré řeky teče jen asi šest a je to prima svezení. Jágr si poprvé sedá do kánoe a zkouší, co s ním Zach vyvede. Víc o regulaci na rozvodí Lužnice a nových klapkových jezech si přečtěte zde.  [›]

Řeka protéká krásným korytem, všude samé meandry a okolní syrová zelená spleť trav, křovin a stromů. Celý dnešní úsek není jediný jez či stupeň. Za nižšího stavu vody to musí být dost opruz. Komárům je zima a tak tady ani nic neštípe. Protože jsme cestou míjeli fakt pěkné stromy a projížděli pralesem, tak více info zde.  [›]

Semlbáby k jídlu máme dost, vezeme si i pivko a užíváme si to. V jednu chvilku na nás i přes mraky mrkne sluníčko. Při čůracích pauzách nás nejvíc baví Jágr a pak Andrýs, která místo čůrání zkouší hubou nasát bláto ze dna řeky.

Těsně před vzdutím rybníka Rožmberka dávají Fuňa s Andreou ukázkovou krysu.  Rybník je to největší v ČR, ale taky asi nejmělčí, protože těch 30 cm dělá problém i při pádlování. Asi 300 metrů od břehu nám to nedá a jdeme si s Kurcíkem udělat selfie. Čekání na hrázi na opozdilce si krátíme štafetovým běháním do schodů, abychom se zahřáli a já zkouším i sudy valy, ale Lenka pro  to nemá pochopení – asi velký sráz. Více info o rybníku zde  [›]

Na tábořiště v Lužnici už je to jen kousek a tak stačí jen prozvonit paní Radostovou, která je tu hned s našima věcma. V kempu je parta dospěláků a dětí, odhadem tak 20 lidiček a tak navazujeme kontakt. V penzionu u Radostů jsme tak trochu píchlí a dáváme jen pivko a čaj s rumem, někdo mraženou pizzu, pokukujeme po barmance a jdeme zpět do tábořiště, kde u ohně paříme a zpíváme dlouho do noci. Druhá parta má s sebou 4 kytary, 1 foukací harmoniku a 1 tablet se zpěvníky. Končí se až se vybije baterie a majitel se Andree omlouvá, že jí nemůže vygooglit její písničku, bo nemá připojení wi-fi… To je pokrok, co? Já jsem nějak píchlej, bolí mě za krkem a jdu hají.

V noci je lehce nad nulou a v bikeru není až takový hic, jaký bych si přál. Ráno nás však vítá sluníčko a tábořiště v Lužnici má svoje kouzlo. Snídáme a vybalujeme kytáru s tím, že není kam spěchat.  Den zpestřujeme akrobacií na úzkých prknech přes řeku, obřích houpačkách a místním voze, jež má 4 bytelná kola, ale je velmi chatrný.  S přibývajícím dnem nás míjí davy cyklistů, občas si s námi i zabékají. Okolo poledního se seznamujeme s místním Láďou, který je zvláštní tím, že má tričko Šlágr.TV. Boží to věc. Jágr ho hned svléká a pózuje. Navíc Láďa má dobré hlášky, jak doplnila Andrýs, cituji, Láďa Zachovi: "Ty vypadáš, že máš sexuální život jako nový Porsche. - To taky nemáš!"    Zach (nevěřícně): "Co, co, co?";-)

V půl třetí sedáme na vodu a cestou je celkem prča. Jezy přenášíme, ale zato se dokážeme všichni vejít do posedu na břehu a skoro s ním dokážeme spadnout do řeky. Při příjezdu do vesnice Klec nás kropí místní hasiči hadicí, bo mají dětský den a přijde jim to jako prima nápad. Tady zastavujeme a taky se nám tady líbí, blbneme s hadicí, kde to nejvíc odnáší poslední posádka Fuňa. Dáváme pivko, zkoušíme zpívat, ale už jsme ochraptělí a pekelně falešní.

Cestou míjíme Zlatou stoku, opět více info zde [›]

Do Veselí přijíždíme až někdy po osmé, slunce už se schovává za stromy. Takže rychle přenést loď přes ostrov, hupsnout pro změnu do Nežárky, přepádlovat a odevzdat loď. Při příchodu s Borůvkou pomáháme Fuňovi s Andrýsem, která se svléká, rezignuje, nechává vše na zemi a mizí se ohřát do penzionu. Fuňa převáží sám. Jágr sjiždí do řeky ze břehu, což se mi daří, ale v proudu dává ukázkový půlobrat a schovává se do lodě. To trošku vyplaší Zacha, který už už pro něj chce skákat, bo ten vůl je pod vodou schovanej pěkných pár vteřin.

Tento kemp nám nějak nepřirostl k srdci, tak jdeme na rychlou véču a pak někteří spát, já se Zachem a Zrzečkou projít město a Jágr s Kurcíkem a Andrýsem na diskárnu.  Procházíme město a obdivujeme jeho krásnou ošklivost. Nevím jak to jinak nazvat – vytuněný střed města, nádherná radnice, poštovský dům, nezvyklá architektura a za ní hned panelák, nebo teplárna apod. Cestou potkáváme Fuňu, který se toulá sám. Je prima teplá noc.

Ráno už jen vstáváme, balíme a prcháme domů, cestou stavíme ze Strakoniceme v hospůdce u Antonína na kafe a po návratu k autu nalézáme víčko na okně, petku na anténě a před autem krásně sprejem vyvedené AHOJ.

Kluci chvátají na dětský den v Rodeu, který organizují.  Já už jen vybaluju a vyprávím Pavlínce, která byla marod a nemohla jet.

Letos na vodě opravdu platilo že "odvážnému štěstí přeje".

Tož přátelé, za rok zas na vodě, Ahóóój.

Kolibřík

P.S. Pokud jste to ještě neudělali, koukejte se trošku vzdělávat a proklikat si výše uvedené linky, když už jsem si s tím dal tu práci.